View Larger Map [3]
Trek lesem v tropické horské oblasti. Nejedná se o skalistý technicky náročný terén, ale spíše o kopcovitou lesní krajinu a pohyb po stezkách či dokonce po širších cestách vyježděných automobily od místních vesničanů. Dle našich průvodců jsme se pohybovali ve výšce od 700 do 1100 m. n m.
Charakteristika:
Pochod není moc fyzicky náročný, cesta je vybrána tak, aby ji zvládli i méně fyzicky vybavení turisté. Ovšem pořád se jedná o pochod kopcovitým terénem v neúprosném horku. Místní klima je faktorem, který může zvyšovat náročnost treku. Teploty tu neklesají pod 30°C a vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 80%. Trek nemusí být vhodný pro starší lidi, silnější jedince, astmatiky či kardiaky.
Nejnáročnější byl začátek treku, kdy jsme od silnice stoupali asi 2 hodiny do místy prudkého, ale převážně pozvolného kopce. Zbytek treku jsme se pohybovali po hřebenech a většinou po rovinatém terénu. Jak už to znáte cesta jde jednou dolu a pak zase nahoru. Po celou dobu treku se jde lesem a tudíž převážně stínem. Toto je pouze jeden z mnoha treků, které jsou zde nabízeny turistům, ale dle informací a fotografií z různých materiálů se jedná většinou o treky se shodným programem.
Některé trasy jsou blízko hranic s Barmou, tam může dokonce hrozit i přepadení barmskými lupiči. Tento trek je v oblasti vzdálené od barmské hranice cca 200 km. Omlouvám se, neznám název agentury, která toto zařizovala. Trek nám byl domluven v guest housu Baan Pim ve městě Chiang Mai. Průvodci jsou mladí kluci, kteří oblast samozřejmě znají jako své boty. Anglicky mluví velice dobře, jsou samá legrace a moc dobře vyprávějí o všem zajímavém, co se v lese dá najít. Jo a jsou také výborní kuchaři.
Lokalita: Horská oblast Mae Wang cca 40 km jihozápadně od města Chiang Mai, province Chiang Mai, severní Thajsko.
Čas: 3 dny
Vzdálenost: 15 km
Ubytování:
V bambusových chýších vybavených moskytiérou, matracemi, polštářky a dekami. Těžko říct, jak často pranými. 1 noc strávená ve vesnici horského kmene Karenů a druhá noc v tábořišti u řeky sloužícím právě pro výpravy turistů. Odvážlivci mohou spát pod širákem.
Voda a jídlo:
Jídlo je zajištěno prostřednictvím agentury. Průvodci za pomoci místních obyvatel vám uvaří pochoutky místní kuchyně. Pokrmem nejsou obyvatelé lesa v podobě kobylek, pavouků, ještěrek atd., ale o klasická thajská jídla jako je Green curry, Padthai (nudle se zeleninou a masem), rýže, ovoce apod. Vodu na pochod si musíte vzít s sebou, jinak v místě ubytování je možnost si zakoupit nápoje skladované v chladících boxech s ledem. Můžete koupit vodu, coca-colu a dokonce i pivo, ale za cenu s vysokohorskou přirážkou např. plechovka coly tu stojí 30 Bathů místo obvyklých 14 Bathů. Doporučuji vzít si minimálně 2 litry vody na den, záleží na tom, jak se potíte.
Vybavení:
Pohodlné oblečení a pohodlnou obuv, pláštěnku (v období dešťů určitě), plavky, klobouk nebo šátek na hlavu (slunce prosvítá i v lese a je tam hodně pavučin), silný repelent (alespoň 50% DEET, v místních lékárnách se dá sehnat i 90% DEET), minimálně 2 litry vody na den (vodu lze koupit ve vesnicích), hroznový cukr jako zdroj energie a rehydratační šumivé tabletky do vody se určitě neztratí, na večer nějakou hru (karty, člóbrdo). Teplé oblečení, spacák nejsou potřeba.
Nepíši záměrně trekovou obuv a oblečení, protože někteří členové naší výpravy šli v sandálech a také to zvládli. My jsme měli pohorky a připadali jsme si ve skupině divně. Nicméně toho nelituji, není nad pohodlné pohory.
Kdy vyrazit:
Kdykoliv
Rezervace a poplatky:
Nemáme zkušenost se situací v turistické sezoně, ale agentur a kanceláří nabízejících treky v horách je nespočet, takže by neměl být problém sehnat trek bez rezervace. Mimo sezónu už vůbec. To se o vás spíše poperou. Třídenní trek nás stál 1800 Bathů na osobu. Cena zahrnovala jízdu na slonech, rafting na bambusových vorech, dopravu z města Chiang Mai a zpět (od hotelu), průvodce a jídlo.
Itinerář:
1. den
Příjezd na místo dodávkou, která nás v ranních hodinách vyzvedla přímo u hotelu. Nejprve nás čekala hodina ve společnosti slonů a pak se kolem poledne vyrazilo do lesa. Tento den nás čekalo cca 7 km a minimálně 4km z nich stoupání do vrchu. Ovšem sotva jsme vyrazili podél řeky, asi po 1 km jsme měli pauzu na oběd a možnost se vykoupat pod vodopádem. Po tomto osvěžení následoval dlouhý výstup na hřebeny a cesta do první vesnice horského kmene Karenů. Cestu vedoucí převážně lesem občas vystřídala rýžová políčka, zejména v údolíčkách podél potoků. Průvodci byli velice milí neustále nám ukazovali zajímavosti místní fauny a flory a přednášeli o nich. Ve vesničce nám pak připravili výbornou večeři o několika chodech a následoval program místních dětí, které si pro nás připravili několik lidových písní.
2. den
Naše skupina se rozdělila, protože část byla jen na dvoudenním treku, takže z vesnice šli jinou cestou pomalu zpět k autu a k řece, kde je čekal bambusový rafting. My jsme vyrazili po hřebenech dále na cca 6 km dlouhý pochod. Tento den už nebyl tak náročný, nečekalo nás žádné dlouhé stoupání, pouze krátké výstupy vyvážené zase klesáním. Na oběd jsme zastavili v jiné vesnici Karenů, kde jsme nakonec zůstali asi 2 hodiny. Průvodci si schrupli a my obdivovali všední život vesničanů. Ovšem po hodině se obdivování pomalu měnilo v nudu. Vesničané byli totiž v poledním horku zalezlí a ve vesnici chcípl pes. Celý šťastní jsme se vydali na další cestu, která již pomalu sestupovala z hřebenů. Cestou jsme potkali lovce s nabitýma flintami a později i slyšeli jejich výstřely po zvěři. V pozdním odpoledni jsme dorazili do tábořiště u řeky, kde nás čekal další vodopád a koupel pod ním.
3. den
Poslední den treku byl již v duchu návratu zpět k silnici. Převážně jsme klesali z hřebenů hor a urazili tak vzdálenost asi 2 km. U řeky nás čekal oběd a tzv. bamboo rafting, tedy plavba po řece na bambusových vorech. Na vor doporučuji se převléci, může se stát, že vor plave spíše pod vodou než na vodě.