Boty Hanwag Alaska jsem koupil před třemi lety jako náradu za své prastaré Trezety, které jsem si nemohl vynachválit. Nicméně se odporoučely do věčných lovišť a já se musel poohlédnout po nějaké náhradě. Měl jsem několik tipů a popravdě Alasky mezi nimi nebyly.
Podotýkám, že nejsem horolezec. Moje základní kritéria tedy byla čistě turistická, nicméně po zkušenostech s obuví, některých mých spolubojovníků na posledních akcích jsem měl celkem jasno, že to budou boty celokožené s Gore-Tex membránou. Pro ty, kteří snad trpí iluzí o nepromokavosti látkových bot označených GTX, bych snad mohl říct, že jsou to výborné botky pokud se chystáte do Adršpachu na výlet za deště. Ale jít v nich víc dní mokrou trávou a bahnem v lijáku na Ohňové zemi nebo na Islandu. Za slabé dvě hodinky bude ve vašich botách víc vody než ve španělských galeonách potopených v průlivu La Manche.
Bota, kterou jsem hledal měla být také alespoň trochu technická, mít vibramovou podrážku a gumovou ochranu špičky. Moje původní obuv právě tuhle vymoženost postrádala a na ostrých kamenech Islandu se jí to stalo osudným.
Mainly mi vypadly z výběrového řízení celkem rychle, neboť jsou patrně dělané na užší chodidla než ty, kterými disponuji já. Zbývaly tedy pohory Garmont Montana. Vyzkoušel jsem je a byl jsem celkem spokojen. Přesto mne od Rockpointu hnalo cosi ke konkurenci a tam jsem sáhl po Alaskách, které se oproti Garmontům zdály až obludně velké. Ovšem jen do té doby, než jsem je obul na nohy. Připadalo mi jako kdybych obul neuvěřitelně pohodlné bačkory. Tahle bota mi prostě sedla a přiznám se, že i když byla o tisícovku dražší než konkurenční značka, nezaváhal jsem ani na okamžik a koupil jsem je.
Ale teď už ke zkušenostem, jež jsem za tříletého užívání nabyl. Za tu dobu co je mám se mnou prošly Yosetmity a Grand Teton v USA, Ohňovou Zemi, Patagonii i národní Park Lauca. U nás mi dělají pravidelného společníka na víkendových akcích a na zimních výpravách a bivacích, které se Scurim pořádáme.
Alasky jsem nemusel rozcházet vůbec, jak je nezbytné u některých pohor. Druhý den po jejich nákupu jsem vyrazil na pěší výlet v hlubokém sněhu z Pece pod Sněžkou do Špindlerova Mlýna přes Sněžku. Po ujití 20-ti kilometrů jsem necítil v botě sebemenší problém. Bota má zatahování tkaniček na kladkách a tak ji utáhnete poměrně snadno i pokud máte zkřehlé ruce. Jazyk je přišit k vlastní botě, čímž je ve spodní části vytvořeha jakási holinka zajišťující voděvzdornost boty. S Alaskami můžete bezproblémů brodit potok a neprotečou. Ti zkušenější z vás jistě namítnou, že vodotěsnost boty je pouze otázka času, ale právě čas je silnou stránkou bot Hanwag Alaska. Bota je poměrně dost vysoká, takže chůze v ní možná může někomu přijít neohrabaná, ale s těžkým batohem na zádech vás podrží i kdyby se váš kotník chtěl na nějakém nepřátelském kameni vymknout.
Po třech letech užívání se mi začala gumová obruba špičky trochu odchlipovat. Ovšem předpokládám, že oprava v jakékoliv opravně obuvi bude triviální. Boty po každé delší výpravě ošetřím voskem Nixvax a zatím mi slouží bez problémů. Když jsem boty vybíral našel jsem recenzi, která zmiňovala praskání kůže na místě kloubního palce, ale zatím se mi nic podobného nepřihodilo. Uvidíme časem. Pokud hledáte opravdu pořádnou botu, rozhodně nezapomeňte zařadit boty Hanwag Alaska do svého výběru a vyzkoušet je. Výrobce dělá jak mužský model, tak Alasky pro naše krásnější protějšky.
